Kaple sv. Kříže ve Smetanových sadech

Kaple sv. Kříže stojící uprostřed Smetanových sadů je poslední památkou na městský hřbitov, který se rozprostíral v těchto místech. Menší hřbitov se nejprve rozkládal okolo gotického kostelíka stojícího na místě dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie na holešovském náměstí. Z důvodu zvýšeného počtu úmrtí během třicetileté války, bylo potřeba hledat nové místo pro rozsáhlejší hřbitov. Z toho důvodu vznikl okolo roku 1660 na pustém místě za ohradami městských domů (na ploše dnešních Smetanových sadů) nový prostornější hřbitov. Sloužil k pohřbívání až do roku 1856, kdy byl zřízen současný hřbitov v Grohově ulici.
 

 Vznik kaple

Kaple byla vybudována údajně v letech 1652–1669 holešovským měšťanem a purkmistrem Janem Ležatkou. Vznikla dle návrhu císařského inženýra a architekta italského původu Filiberta Lucheseho. Kaple sv. Kříže se vzhledově shoduje s kaplí sv. Brigity ve Vídni, v dnešním XX. okrese, navrhnutou stejným architektem a vystavěnou po roce 1645.
            Kaple sv. Kříže je drobná osmiboká raně barokní stavba s dřevěnou lucernou na vrcholu. Její stáří potvrzují i čtyři náhrobky v podlaze u vchodu. Náhrobní kámen opatřený velkým křížem, který je položen mezi další dva náhrobky, pochází z roku 1703 a nejspíš náleží stavebníku kaple Janu Ležatkovi. Napravo od něj je umístěna náhrobní deska Mariany Ležatkové zemřelé v roce 1685.  
             V čele kaple je prostý oltář a nad ním velký dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem, odtud pochází i název kaple. Malba nad oltářem zachycuje hříšníky v očistci.  
 

Nástěnné výjevy

Na stěnách jsou namalovány působivé výjevy ze Starého a Nového zákona vztahující se k poslednímu soudu. Malby pocházejí z doby okolo roku 1750. Nástěnné černobílé malby vpravo od oltáře postupně znázorňují:

        1. Judu, který uspořádal ve vojsku sbírku, aby byla v Jeruzalémě přinesena oběť za padlé (2 Mak 12,45),

        2. vidění proroka Ezechiela o tom, že Hospodin je schopen probudit k novému životu i suché kosti (Ez 37,5),

        3. Ježíše, který vzkřísil mrtvého syna vdovy ve městě Naim (Lk 7,14),

        4. Ježíše, který vzkřísil dceru Jaira, představeného synagogy (Lk 8,54),

        5. Ježíše, který vzkřísil Lazara z Betanie, který byl již pohřben (Jan 11,43),

        6. výjev odkazuje k úryvku z Ježíšova kázání o potřebě usmíření člověka s jeho protivníkem, dokud je ještě čas (Mt 5,25).
 

Nad východem z kaple je vepsán latinský nápis, který v překladu zní – „Blahoslavení mrtví, kteří v Pánu umírají.“ (Zj 14,13). V nejvyšším místě kaple je umístěn otvor pro provaz ke zvonu, který však ve věžičce není.

autor textu: Mgr. Radka Procházková