Stručná historie kostela sv. Anny

          V první polovině 16. století povolil majitel holešovského panství Jan ml. ze Šternberka členům Jednoty bratrské zřídit Bratrský dům, který stával na náměstí sv. Anny (zbořen v březnu 2013). Naproti tomuto domu byla vystavěna v letech 1573–1585 prostorná bratrská modlitebna (dnes kostel sv. Anny). Ale s příchodem jezuitů (r. 1615) museli členové Jednoty bratrské prostory opustit.

 

Jezuité (1615–1626)

            Během rekatolizace, prováděné v Holešově již před Bílou horou majitelem panství Ladislavem ml. Popelem z Lobkowicz, byli v říjnu 1615 do města uvedeni první jezuité, kteří se usadili na faře poblíž farního kostela. Pobyli zde jen do dubna 1616, kdy se holešovským farářem stal Jan Sarkander. Jezuitům byl potom majitelem panství vykázán za obydlí někdejší dům bratrských duchovních (tzv. Bratrský dům).

            Jezuité přeměnili bratrskou modlitebnu na katolický kostel a zasvětili sv. Anně. Nechali zbudovat tři nové oltáře: hlavní sv. Anně, na levé straně sv. Josefovi a naproti sv. Ladislavovi. Kostel vysvětil 15. května 1616 kardinál František z Dietrichsteina, který při této příležitosti také osobně uvedl Jana Sarkandra holešovským farářem. Zánikem rezidence jezuitů roku 1626 zůstal kostel opuštěn a chátral, pouze 4x do roka se v něm konaly bohoslužby a církevní slavnosti.

 

Přestavba kostela (1742–1748)

            Po více než sto letech uměnímilovný majitel holešovského panství František Antonín hrabě z Rottalu se rozhodl zpustlý kostel obnovit a nechal jej přestavět (v letech 1742–1748): gotický presbytář dal strhnout a nahradit novým, obvodové zdivo lodi bylo navýšeno o 4 m, loď byla podepřena pilíři a opatřena valenou klenbou, v průčelí byla postavena věž (jádro věže zůstalo původní), dispozice kostela byla rozšířena o nový presbytář, sakristii a později i o kapli sv. Kosmy a Damiána.

            Kostel sv. Anny je tedy jednoduchá jednolodní barokní stavba (36 m dlouhá a 13,5 m široká) provedena stavitelem Tomášem Sturmem st., který působil dlouhá léta ve službách Rottalů.

 

Řád trinitářů (1747–1783)

            Aby se pravidelně konaly bohoslužby v nově zbudovaném a obnoveném kostele, rozhodl se František Antonín hrabě z Rottalu založit poblíž kostela rezidenci pro pět kněží řádu trinitářů (Řád Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců). Hrabě nechal upravit bydlení pro trinitáře z bývalého hospicu nacházejícího se napravo (epištolní strana) od kostela. V zimě se však v hospici pro vlhkost nedalo bydlet a trinitáři pobývali v přízemí zámku. Základní kámen ke stavbě nové rezidence, přistavěné k levé části kněžiště (k evangelní straně), byl položen 3. května 1748, stavba trvala jeden rok a od roku 1750 ji začali trinitáři obývat.

            Vysvěcení kostela a uvedení trinitářů se konalo 26. července 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer.

            Trinitáři se zavázali denně a na věčné časy sloužit dvě mše svaté, jednu za živé členy rodiny hraběte z Rottalu v kostele sv. Anny, druhou za zemřelé členy téhož rodu v Černé kapli.

             V rámci reforem císaře Josefa II. byl řád trinitářů zrušen Dvorním dekretem z 21. listopadu 1783 v celé habsburské monarchii. Ke zrušení rezidence v Holešově došlo 12. prosince 1783 (trinitáři pobyli v Holešově jen 36 let). Cenná knihovna byla rozptýlena (obsahovala celých 500 svazků děl různých přírodních oborů a společenských věd, dále starší knihy i spisy nedávno vydané).

 

Po odchodu trinitářů

            Kostel i klášter pak koupila hraběnka Barbora Erdödyová, majitelka holešovského panství. V budově zaniklé rezidence byli ubytováni chudí lidé z holešovského panství („vrchnostenští chudí“). Kostel zůstal zavřený a nedostatek péče způsobil opět zpustnutí chrámu.

            Teprve v roce 1880 Rudolf hrabě z Wrbna dal kostel vyvlastnit, a tak se stala tato barokní budova opět filiálním kostelem římskokatolické farnosti. Farní úřad se přičinil, aby v roce 1882 byl zpustlý kostel opraven. V r. 1893 hrabě Rudolf Vrbna požádal nadřízené orgány o povolení rozšířit stávající kryptu pro rodinnou hrobku. Vzhledem ke stavebním potížím, které by při rozšiřování krypty vznikly, a vzhledem k vysokým finančním nákladům nedošlo k realizaci plánu a hrabě Rudolf Vrbna požádal r. 1904 o povolení vybudovat kolumbárium pro členy svého rodu pod Černou kaplí farního kostela.

            V posledních desetiletích 19. století a v první polovině 20. století bylo kostela používáno jako školního kostela k bohoslužbám pro studenty a žáky holešovských škol.

            Další oprava kostela proběhla v letech 1963–1974 za působení P. Františka Alexe. Došlo k důkladné renovaci vnitřku i vnějšku kostela (reinstalace elektrického vedení, výmalba, mramorování oltářů a restaurování oltářních obrazů, generální oprava krytiny kostela…).

            Od roku 2006 probíhají opravy, které by měly odstranit nebo alespoň zmírnit vlhkost kostela na severní a jižní straně. Pak budou postupně restaurovány i jednotlivé boční oltáře.

autor textu: Mgr. Radka Procházková

 

PO POLSKU: Początkowo stała w tym miejscu wybudowana kaplica Braci Czeskich. W latach 1616-1626 działali tu Jezuici, którzy zbudowałi kościół św. Anny. Po ich odejściu z Holešova kościół został opuszczony i popadał w ruinę. Po ponad stu latach hrabia František Antonín z Rottalu, zlecił przebudowanie kościoła od podstaw i powiększenie go. Po obydwu jego stronach wybudowano jednocześnie budynki klasztorne, w których mieścił się Zakon Świętej Trójcy od Wykupu Niewolników. W ramach reform cesarza Józefa II. zakon został zlikwidowany, a kościół znowu został opuszczony i pozbawiony opieki. Dopiero w 1880 roku hrabia Rudolf z Wrbna zezwolił na wywłaszczenie kościoła. Kościół stał się ponownie kościołem filialnym parafii rzymsko-katolickiej. Parafia przyczyniła się do tego, by w 1882 roku opuszczony kościół został odnowiony. Kolejna rekonstrukcja kościoła przeprowadzona została w latach 1963 – 1971 w czasach P. Františka Alexa. Kościół jest prosty, jednonawowy barokowy budynek.