Sarkandrovské památky v Holešově

        V Holešově si připomínáme sv. Jana Sarkandra několika způsoby či na několika místech.

Znak holešovského děkanátu a farnosti

Hlavním ochráncem holešovské farnosti a celého děkanátu je právě sv. Jan Sarkander. Jeho symboliku můžeme spatřit na obou erbech.

 

Ve znaku děkanství je Sarkander připomenut těšínskou orlicí, vzhledem ke svému původu. Lilie a růže jsou odrazem jeho posledních slov před smrtí, kdy prosil o přímluvu Ježíše, Pannu Marii a sv. Annu.

 

  Ve znaku farnosti jsou dále po obou stranách věže dvě palmové ratolesti jako symboly Sarkandrovy mučednické smrti a ve spodní části klíč jako symbol uzamčení zpovědního tajemství.

 

Farní budova

První zmínka o farním domě (nám Dr. E. Beneše č. p. 40) pochází z r. 1322. Z archivních materiálů je zřejmé, že Jan Sarkander zde žil po dobu svého působení v Holešově, přesněji v letech 1616-1620. Farní budova byla v letech 1815-1816 přestavěna do dnešní podoby. Zde je také uloženo několik obrazů znázorňujících Jana Sarkandra - při modlitbě, mučení nebo umírání apod.

 

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

            Centrem úcty ke sv. Janu Sarkandrovi v Holešově je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na nám. Dr. E. Beneše. Kostelík, ve kterém působil Sarkander jako farář, byl přestavěn ve 2. polovině 17. století a stavebně dokončen v roce 1708. Následně byla dotvářena vnitřní výzdoba a kostel byl vysvěcen 26. července 1735.

            Sv. Jana Sarkandra si zde připomeneme hned na třech místech. Nejprve můžeme vidět jeho sochu zasazenou do průčelí chrámu napravo od hlavního vstupu. Autorem je olomoucký sochař Ondřej Zahner, který se podílel také na sochařské výzdobě farního a filiálního kostela v Holešově. Sarkander je oblečen v klerice, přes kterou má přehozený plášť, na hlavě má biret, v pravé ruce drží kříž s Kristem a v levé ruce přidržuje knihu. Svým laskavým pohledem shlíží na přicházející osoby do kostela. 

 

Dále je Sarkandrovi zasvěcen jeden z bočních oltářů umístěný v levé boční lodi kostela. Na oltářním obraze je zobrazen, jak sedí na židli a modlí se breviář. Svým zrakem vzhlíží k ukřižovanému Ježíši na kříži. Vedle knihy na stole je palmová ratolest. Obraz namaloval Gustav Kautzner v roce 1860. Po stranách jsou sochy sv. Anny a Barbory. (Původně byl oltář zasvěcen sv. Máří Magdaléně). V pozlaceném relikviáři na oltáři je uchovávána v prosklené schránce část jeho ostatků, přesněji dva krční obratle a levá loketní kost. (Většina jeho ostatků je uložena v katedrále sv. Václava v Olomouci.)   

 V posledním případě nám Sarkandra připomíná korouhev, umístěná nalevo od kazatelny, na které je tento mučedník rovněž vypodobněn (lidová malba).

 

 

Mariánský sloup

Vedle farního kostela na náměstí Dr. E. Beneše byl na počátku 18. století postaven Mariánský sloup jako poděkování za odvrácení morové nákazy a jako ochrana proti ní. Vytvořili jej pravděpodobně sochaři podílející se na výzdobě farního kostela.

 Na stupňovité podnoži trojúhelníkového půdorysu jsou v rozích umístěny sochy světců – sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Uprostřed je potom vztyčen štíhlý vysoký sloup, na jehož hlavici je umístěna socha Panny Marie s andílky.  Sarkander má na sobě kleriku, vpředu zapínanou na knoflíčky a přes ni plášť, pravou ruku má položenou na srdci a v levé ruce drží knihu, svůj pohled směřuje k farnímu kostelu.  Jeho socha zde byla vztyčena skoro 150 let před jeho blahoslavením, což dokládá živou sarkandrovskou úctu v Holešově už v 18. století. 

 

 

Kostel sv. Anny

         Filiální kostel sv. Anny stojí poblíž holešovského zámku, kdysi byl součástí rozsáhlého předzámeckého areálu. Původně zde stával bratrský sbor vystavěný tehdejší vrchností. V r. 1615 povolal jezuity do Holešova majitel panství Ladislav Popel ml. z Lobkovic. Jezuité kostel upravili pro katolickou bohoslužbu a zasvětili sv. Anně. V květnu 1616 přijel kardinál František z Dietrichštějna do Holešova, aby kostel vysvětil a při této příležitosti uvedl osobně Sarkandra holešovským knězem.

Jan Sarkander v tomto kostele jako holešovský farář sloužil také pobožnosti. Pozdější majitel panství František Antonín z Rottalu nechal v letech 1742-1748 kostel přestavět a předal jej do užívání řádu trinitářů. Ve vnitřní výzdobě byli upřednostněni svatí tohoto řádu, a proto památky na působení sv. Jana Sarkandra z jeho interiéru vymizely.

 

 

Kaple Panny Marie na Zámku Holešov  

          

  Zámecká kaple Panny Marie byla vybudována holešovským hrabětem Františkem Antonínem z Rottalu (držitel panství 1717–1762), velkým Sarkandrovým ctitelem a obdivovatelem. Kromě oltářního obrazu (současný je novodobý, původní je ztracen) je kaple vyzdobena dvěma sochami. Představují dva české mučedníky, kteří neporušili zpovědní tajemství – sv. Jana Nepomuckého (nalevo) a Jana Sarkandra (napravo). Umístění těchto dvou martyrů proti sobě zdůrazňuje význam holešovského svatého – v době obrovské úcty a  opularity sv. Jana Nepomuckého v českých zemích nechal holešovský pán vedle něj postavit holešovského mučedníka se stejným osudem, který v té době ještě nebyl beatifikován.  

 

 

Městské muzeum a galerie v Holešově

            V městském muzeu jsou uchovávány rovněž památky spojené s osobou tohoto holešovského světce. Přesněji se jedná o šest sbírkových předmětů. Je to jednak obraz Skočova (Sarkandrova rodiště) a také dvě medaile (bronzová a stříbrná) se Sarkandrovskou tématikou. Na cechovním závěse tkalců je Jan Sarkander zachycen před sv. Antonínem, Pannou Marií a Ježíškem, tento výjev doplňuje nahoře Bůh Otec a dole znak rodu Erdődy. V neposlední řadě jsou v muzeu uchovávány dva jeho portréty, prvně na obraze s textem „Der venerabilis Joanes Sarcander“ (jedná se o olej na plátně) asi z 18. století v rozměrech 75 x 92,5 cm a potom menší akvarel s textem „Ven. Joannes Sarcander“ v rozměrech 51,5 x 61,5 cm.

 

autor textu: Mgr. Radka Procházková